Poprvé do školky

Co budu potřebovat do mateřské školy

přezůvky, nejlépe bačkory (pantofle, bačkory na zavázání a přezky jsou nevhodné)
náhradní spodní prádlo, ponožky, tričko (i starší děti se mohou polít)
pohodlné oblečení do třídy s kapsou na kapesník (bez komplikovaného zapínání, kšand a pásků)
sportovní obuv a oblečení na pobyt venku (s ohledem na počasí v každém ročním období)
v letním období je důležitá pokrývka hlavy (černé kšiltovky slunce „přitahují“)
pyžamo
dostatek látkových kapesníků
vše podepsané - označené (stačí fixem na textil)

obouvat a zouvat bačkory a boty (tkaničky jen předškolní děti, mladším dětem zaváže učitelka)
poznat si svoje oblečení (vše by mělo být podepsané)
umět oblékat a svlékat, kalhoty, tričko, ponožky (učitelka připraví, pomůže, ale dítě by mělo mít samo snahu)
při jídle vydržet sedět u stolu
snažit se samo jíst lžící
pít ze skleničky
umývat si ruce mýdlem, utírat se do ručníku
používat záchod – včas si říci, utírat si zadeček (děti od 4 let), pleny do mateřské školy nepatří
zvládat chůzi po schodech
používat kapesník

„Zvykáme si na školku“ aneb DOBRÁ RADA NAD ZLATO - několik rad pro rodiče

své dítě doveďte až do třídy a osobně jej „předejte“ učitelce
máte-li nějaké pochybnosti, požadavky, obraťte se s důvěrou na Vaši paní učitelku
neprodlužujte loučení, rychle odejděte
nestůjte za plotem školní zahrady, kde by Vás dítě mohlo vidět
informujte učitelku, pokud má Vaše dítě nějaké zdravotní omezení
pokud se Vám hned vše nedaří, nezaujímejte ke škole negativní postoj, dejte svému dítěti i nám dostatek času adaptovat se
před Vaším dítětem mluvte o školce hezky, nestrašte je školkou, školka není za trest („Jen počkej, ve školce, tam ti nikdo nepomůže.“ „Budeš muset dělat všechno sám.“ „Paní učitelka tě naučí poslouchat.“ apod.)
přiveďte dítě do školky včas, aby si stihlo pohrát i něco pěkného vytvořit

Nerozmazlujte mě.
Nebojte se být přísní a důslední.
Nedávejte ukvapené sliby. Cítím se mizerně, když se sliby nedodržují.
Nedělejte ze mě menšího než jsem.
Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti.
Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám.
Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Hodně pro mě znamená, když se mi snažíte porozumět.
Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní.
Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám nemusím říkat, že?